Jedním z cílů návštěvy Vyšehradu bývá Vyšehradský hřbitov. Ten byl na stejném místě založen už v roce 1260. Ještě po roce 1660 byly prý hroby umístěny bez jakéhokoliv řádu. Teprve tehdy bylo pohřebiště obezděno a dnešní podobu dostal vyšehradský farní hřbitov po r. 1869, kdy byly podle italských vzorů podél obvodní zdi vystavěny arkády s křížovou chodbou a vznikly cesty mezi jednotlivými skupinami hrobů. Tak upravený hřbitov se stal i pohřebištěm významných osobností národa. Dominantou hřbitova se stal Slavín. Tato společná reprezentační hrobka se zdaleka viditelnou sochařskou výzdobou byla postavena v letech 1889 až 1893 a byla určena "k ukládání nejpřednějších, o vzdělanost, pokrok a blahobyt drahého národa českého vynikajícím způsobem zasloužilých mužů". Později bylo rozhodnuto, že zde místo posledního odpočinku najdou "přední osobnosti všech odvětví kultury i oborů vědeckých, mužů i žen, bez ohledu na konfesi zemřelého". Na osobnosti z oblasti, které se dnes věnuje tolik pozornosti – sportu – tenkrát ještě nikdo ani nepomyslel, a nejsou zde pochovávány "osobnosti politického a veřejného života, pokud by toto bylo jejich dominantní charakteristikou".
Sochařská výzdoba Slavína byla dokončena 1903. Představuje Vlast truchlící a Vlast vítěznou a okřídlená postava sklánějící se nad sarkofágem je Génius vlasti. V kryptě je celkem 44 výklenků na jednotlivé rakve, ale pochováno je sem 54 mužů a žen, protože od 60. let minulého století se zde ukládají na místa rakví také urny. První národní básník a spisovatel, Julius Zeyer, zde byl pohřben v r. 1901. Finanční prostředky věnované na provedení stavby hrobky podle plánu autora Antonína Wiehla však nestačily a ještě r.1928 k tomu účelu pomohla velká finanční podpora od pojišťovací banky Slávia.
Ač nesprávně, pojmenování Slavín se začalo používat pro celý Vyšehradský hřbitov. To proto, že pochovávání do Slavína, ale i na Vyšehradském hřbitově vůbec, je projevem nejvyšší posmrtné pocty. Uvidíte zde hroby osobností z kultury - známých skladatelů, spisovatelů a básníků, divadelníků a také vědců z různých oborů.
V roce 1999 byl v blízkosti hlavního vchodu na hřbitov odhalen Pomník českým hercům, společný hrob herců bez rodin. Zasloužila se o něj Společnost přátel kultury slova a byl předán do péče Herecké asociace. Vedle kříže postavil autor výzdoby na vrchol hrobky symbol divadla, dvě masky a část opony. Hřbitov má také část pro veřejnost nepřístupnou. V té jsou hroby řádových sester (voršilek a příslušnic dalších řádů).
Hřbitov, kde je na 600 hrobů osobností z kultury - známých skladatelů, spisovatelů a básníků, divadelníků a také vědců z různých oborů, současně náhrobky představuje galerii děl předních českých sochařů.