Určitá místa jsou jako stvořená pro strašení. Blázince vězení, místa, kde byly lidé trápeni. A často tam umírali. Proto jejich duše nemůžou najít klid a potulují se v místech jejich utrpení. Jedna z nejděsivějších věznic se nachází v Pennsylvínii. Byla postavena v roce 1829 a stala se nejdražší stavbou své doby. Věřilo se, že v honosných věznicích si vězni uvědomí svou víru v Boha a napraví se. Ale z lidí zavíraných v tomto zařízení se nakonec spíše stávali duševně nemocní. Každá cela obsahovala stůl, postel, bibli a záchod. Vězni tam trávili 23 hodin denně a když byli vyvedeni ven, dozorci jim přes oči zavázali černou pásku. Komunikace mezi vězni byla naprosto zakázána ve snaze očistit jejich duši samotou. Pokud vězni porušili pravidla, čekali je tvrdé tresty.
Některé používané tresty:
- Šílencova židle bylo pojmenování pro trest, kdy byl chovanec připoután k židli tak, aby se nemohl vůbec hýbat. Byl ponechán bez jídla a pití, dokud se oběh v jejich těle téměř nezastavil. Několik vězňů na této židli skutečně zešílelo.
- Díra byla skutečná díra v zemi, kde musel vezeň strávit několik dnů bez světla a s téměř žádným přísunem vzduchu. Dostávali jen vodu a chlebe, se kterým jim pomáhaly krysy a švábi.
- Vodní lázeň byla použita v případě hrubého porušení pravidel. Provinilec byl namočen do ledové vody a pak byl celou noc připoután ke zdi. Během zimy byla na jeho kůži do rána vrstva ledu.
- Železný roubík byl nejhorší a nejvíce smrtící trest. Kovový límec byl zachycen na jazyku a připoután k rukám. Pokud se člověk pohnul, způsobovalo to trhání jazyka. Mnoho vězňů při tomto mučení zemřelo na ztrátu krve.
Charles Dickens toto vězení jednou navštívil a řekl, že nic tak hrozného nikdy neviděl. V budově bylo 1700 chovanců, z toho bylo 250 léčeno, protože se tam zbláznili. Vězení bylo uzavřeno v roce 1971. Nicméně vězni se rozhodli, že nechtějí odejít. Každý říjen je věznice přestavěna do obrovského strašidelného domu, aby se tam veřejnost mohla přijít bát. Budova, která byla pro jiné místem utrpení, je pro návštěvníky místem zábavy. Není divu, že se duchové zlobí.
Jeden příběh vypráví o zámečníkovi, který přišel odmontovat 140 let starý zámek. Když ho uvolnil, uchopila ho síla tak mocná, že se nemohl ani pohnout. Lidé věří, že když otevřel zámek, vypustil tím duchy uvězněné v cele. Zámečník prý cítil vlnu negativní energie, která z cely vyšla. V tomto bloku se vysktují duchové, kteří vábí návštěvníky, aby šli s nimi. I slavní lidé se stali obětmi duchů v této věznici. Al Capone zde byl údajně mučen duchem muže, kterého zavraždil. Po bloku 6 a 12 se prochází hrozivý stín a bývají slýchány ďábelské výkřiky. V současné době se ve vězení provádí paranormální šetření. Když se budete po budově procházet sami, uslyšíte pláč, smích a šeptání. Zaměstnanci zde nikdy nezůstávají dlouho. Většinou odejdou hned, co potkají někoho z bývalých vězňů. V důsledku působení zlých sil jsou některé části budovy úplně uzavřeny. Často se diskutuje o tom, co by se stalo, kdyby byla tato místa otevřena.
Pokud chcete ve vězení strávit noc, musíte mít opravdu pro strach uděláno. Bývalí vězňové si v noci dopřávají odepřenou svobodu. Návštěvníky většinou nabádají, aby šli s nimi. Zažijete zde věci, které do smrti nezapomenete. Mnoho lidí nechápe, jak zlé věci se tu dějí, když zhasnou světla.
